Mladý hodinář Matěj se rozhodně své práci nevěnoval s chutí. Dokonce se dá říci, že ho jeho pěkné řemeslo nebavilo. Nad každou opravou se ofrňoval – k čemu opravovat staré krámy. Ani hodiny, které mu do krámku nosila jeho milovaná Rózička, aby své tetě dokázala, že ji Matěj uživí, až se vezmou, mu nestály za trochu námahy. Ale teta už byla dávno rozhodnutá, že svou neteř lenivému mládenci nedá. Zrovna když to přišla Matějovi říct, objevil se v krámku vznešený zákazník. Dal si u Matěje opravit vzácné hodiny, které přestaly odbíjet třináctou hodinu.
